Významový typ ↗koordinace; je to spojení dvou složek (vět n. větných členů) vyjadřující, že druhá převyšuje obvyklou míru očekávání danou významem složky první. S.v. lze vyjádřit v rámci ↗koordinační skupiny (O prázdninách jsem procestoval Bulharsko, ba dokonce i Turecko – ↗elipsa) i v rámci souvětí souřadného (Znala její city, ba dokonce prohlédla i její úmysly); vzniká tak stupňovací souvětí. S.v. není na stejné rovině jako ostatní koordinační vztahy, nýbrž operuje na nich, modifikuje je; za druh vztahu slučovacího ho pokládali ✍Gebauer & Ertl (1926), naproti tomu ✍Trávníček (1949) řadí některé typy do vztahu odporovacího, za samostatný typ koordinace se pokládá od Bauera (např. ✍Bauer, 1961) se zdůvodněním, že pro jeho vyjádření jsou k dispozici v č. speciální spojky, jinde se nevyskytující (typicky ba). Základní významové typy s.v. jsou:

(a₁) „platí p, a/ale nadto platí q“: vyjadřuje se kniž. spojkou ba, arch. ano, n. dvojitými spojkami nejen – ale, nejen – nýbrž, kniž. netoliko – ale, netoliko – nýbrž, často s partikulemi typu i, ještě, dokonce, přímo, nadto (Znala její city, ba (dokonce, i) prohlédla její úmysly; Znala nejen její city, ale (dokonce, i) prohlédla její úmysly), stupňování se vyjadřuje i výrazy typu co víc, nejen to, více než to: Znala její city, ba co víc, (dokonce, i) prohlédla její úmysly;

(a₂) „neplatí p, a/ale nadto neplatí ani  q“: vyjadřuje se spojovacím výrazem ba ani + záporné sloveso (Nikdy se nepral, ba ani nehádal); spojovacím výrazem natož aby, tím méně aby, neřku‑li aby + kladné sloveso se vyjadřuje navíc moment, že a je nějak z p očekávané, ale nerealizuje se (Nikdy se nehádal, natož aby se pral);

(b) „neplatí p, nýbrž naopak platí q“: po spojce, stejné jako v (a), je adv. spíše, naopak (Teď na něho nikdo nedbal, ba spíše leckdy se mu smáli do očí), časté je i spojení bez spojky: Děvče, my nejdeme, my letíme.

Za specifický typ s.v. bývá někdy považován význam (c₁) „platí p, a tím spíše se dá očekávat platnost q“ a význam (c₂) „neplatí p, a tím méně se dá očekávat platnost q“ se spojovacími prostředky tím spíše, tím méně, teprve ne, už vůbec ne: Tatínek kouří sparty, (a) tím spíše bude kouřit i marlbora; Nekouří, a karty teprve nehraje.

Ve starších gramatikách se za prostředek vyjádření s.v. pokládala i členská spojení typu kromě s gen. a mimo s akuz. (Dostal nejen mzdu, ale i odměnu – Kromě mzdy dostal i odměnu), novější gramatiky to zpochybňují n. zcela odmítají.